Buddhovo učení

Proč nepoužívám slovo buddhismus

Buddhismus je pojem vytvořený Evropany v 19. století a tudíž je zatížen historickými a kulturními předpoklady euro-americké civilizace.

V tradičně „buddhistických“ zemích jihovýchodní Asie nenajdete proto „buddhisty“, ale Buddhovy následovníky, které jeho učení Dhamma vedoucí k postupnému mírnění utrpení zaujalo do té míry, že jej aplikují ve svém každodenním životě. Proto pojem buddhismus nepoužívám a raději respektuji původní pojetí historického Buddhy a mluvím o Buddhově učení.

Kdo byl Buddha

Princ Gotama byl členem rodiny Sakya vládnoucí v 6. století před naším letopočtem v severní Indii. Vzdal se však světského života a odešel hledat metodu, jak překonat utrpení spojené s lidskou existencí. Když uspěl a stal se Buddhou, založil mužský a ženský mnišský rád a zbytek života věnoval výuce jak dovedně zvládat každodenní život. Od této doby vznikají v Asii i jinde mnišská a laická společenství, která využívají různé aspekty Buddhova učení ve své životní praxi.

Návod na šťastný život

Současná popularita Buddhova učení na Západě vychází z jeho využití jako praktické životní filozofie. Původní nauka je systémem psychologické a etické moudrosti, která je v tradičních buddhistických zemích více než dva a půl tisíce let využívána v praxi kultivace a léčby mysli. Více viz www.dhammarama.eu.

Co je a není Buddhovo učení

• Buddhovo učení není náboženstvím, přestože Buddha připustil religiozitu svých následovníků a existenci různých božských a démonických bytostí. Evropané často buddhismus považují za jedno z pěti hlavních náboženství světa. Ovšem Buddha nebyl ani bůh ani boží prorok, ale královský princ z kasty bojovníků.
• Buddhismus není slovem běžně užívaným v Asii. Asiaté nepraktikují buddhismus, ale Buddhovo učení, zvané Dhamma.
• Buddhovo učení není jen meditace. Meditační trénink tvoří jen jeden díl skládanky, do které neoddělitelně patří trénink etického jednání a osobní moudrosti.
• V průběhu let po Buddhově smrti vzniklo mnoho různých škol, z nichž některé přežily až do dnešní doby. Za nejpůvodnější podobu Buddhova učení je považována Theraváda, což doslova znamená „učení starších“ jak je zachyceno v kanonických textech souboru Tipitaka. Tyto texty byly zapsány v jazyce páli na palmové listy v 1. století př. n. l. na Srí Lance. O několik století později vznikla škola Mahajány, která je vázána na jazyk sánskrt a více než tisíc let po Buddhově smrti pak tradice Vadžrajány, která je vázána na tibetské jazykové a kulturní prostředí.

Co je meditace

Meditace je systematický postup kultivace mysli, jehož podkladem je rozvoj všímavosti a tím i vztahu k prožívané skutečnosti. V rámci Buddhova učení meditace nikdy není sugescí. Mysl lze používat jako dvojí nástroj, jednak k myšlení, jednak k všímavému zaznamenávání vnímané a prožívané skutečnosti.

Meditace je tréninkem, jak umět přestat myslet a začít si všímat (a po jejím skončení žít a event. i myslet efektivněji). Meditace je metodický postup, jak ve vnitřní laboratoři mysli experimentálně prozkoumávat principy fungování mysli a rozvíjet ty skutečnosti, které podporují šťastnější život (moudrost, soustředění, vůli, nadšení, důvěru, laskavost, spoluradost, vyrovnanost aj.). Rozlišit lze různé meditační předměty především však odlišné cíle meditace.